|
|
Algoritmus s pravděpodobnostním směrovým vektorem
Pohl, Jan ; Pokorný, Miroslav (oponent) ; Matoušek, Radomil (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Disertační práce prezentuje navržený algoritmus s pravděpodobnostním směrovým vektorem. Tento algoritmus ve své základní formě spadá do kategorie algoritmů stochastických. Pro svoji práci využívá statisticky ovlivněné perturbace jedince stavovým prostorem. Dále práce pojednává o rozšíření základní myšlenky do podoby rojové formy algoritmu. Přínosem této modifikace je zavedení stochastické kooperace. Jedinci kooperují s nejlepším jedincem pouze na úrovni pravděpodobnosti a nejsou jí řízeni přímo. V práci jsou dále použity statistické testy pro srovnání výsledků navrženého algoritmu s podobně pracujícími algoritmy Simulované žíhání a SOMA. Kromě vybraných testovacích funkcí jsou zde uvedeny další experimentální použití navržených algoritmů. Práce je uzavřena kapitolou, která hledá obecně použitelné nastavení řídicích parametrů jednotlivých algoritmů.
|
|
|
Optimalizace vibračního mikrogenerátoru.
Kurfűrst, Jiří ; Hadaš, Zdeněk (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato práce ukazuje jakým způsobem je možné vyrábět nízkou energii potřebnou pro napájení senzorů. Tyto generátory jsou použity jako lokální zdroje pracující na vibračním principu. K získání potřebné energie je využito mechanických vibrací, jež se vyskytují v pohybujících se strojích, v přírodě a pod. Dále demonstruje fyzikální principy a analýzy. Práce je směřována k řešení mechatronického obvodu, konkrétně mikrogenerátoru. Mechatronický obvod se skládá z elektrické části a mechanické části, kde společné řešení soustavy rovnic vede k správnému návrhu řešení. Uvedené analýzy jsou důležité pro využití optimalizačních metod umělé inteligence. Optimalizační metody jsou použity na optimální řešení návrhu mikrogenerátoru. Pro zjištění dynamičnosti soustavy byl využit program Simulink (součást MATLABu), generátor je řešen pro f = 17Hz se zrychlením yam = 0,1g [ms-2]. Pro optimalizaci byl zvolen optimalizační algoritmus SOMA – Všichni k jednomu.
|
|
|
Optimalizace průřezu a vyztužení střešního vazníku
Odvárka, Miroslav ; Šimůnek, Petr (oponent) ; Laníková, Ivana (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na optimalizaci tvaru průřezu železobetonového vazníku. Byl vytvořený optimalizační algoritmus v programu Microsoft Office Excel, který optimalizuje tvar a vyztužení železobetonového vazníku, tak aby vazník byl co nejlevnější a zároveň vyhověl na mezní stav únosnosti a mezní stav použitelnosti – průhyb. Algoritmus využívá nástroj Řešitel, který je doplňkem programu Microsoft Office Excel. Byly vytvořeny dvě varianty vazníku. Jedna má tvar příčného řezu vazníku navrženým podle empirických vztahů a druhá obsahuje optimalizovaný tvar příčného řezu pomocí vytvořeného algoritmu. Vnitřní síly vazníku byly zjištěny pomocí programu Scia Engineer. Obě varianty byly staticky posouzeny. Při srovnání variant se prokázalo, že při optimalizaci tvaru příčného řezu je možné ušetřit značnou část nákladů na materiál.
|
|
|
Detekce QRS založená na počítání průchodů nulou
Hanus, Rostislav ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí QRS komplexu pomocí průchodů nulovou hladinou za segment. Detekce QRS komplexu je důležitou součástí analýzy EKG signálu. Od určení polohy bodu R vlny se odvíjí detekce ostatních vln a intervalů potřebných pro diagnostiku srdce. Tato metoda je velmi účinná i pro silně zašuměné signály. Realizace metody je v programu Matlab a úspěšnost detekce je testována na databázích CSE a MIT-BIH. Součástí je optimalizační algoritmus pro volitelné hodnoty detektoru.
|
|
|
Pokročilá evoluční optimalizace úloh typu TSP
Hladyuk, Vadym ; Vašíček, Zdeněk (oponent) ; Bidlo, Michal (vedoucí práce)
Práce řeší problém obchodního cestujícího pomocí evolučního algoritmu, konktrétně pomocí genetického algoritmu. Jedná se o hybrid genetického algoritmu s využitím lokálního prohledávacího algoritmu a dalších vylepšení, které nám pomohou vylepšit výsledky. Problémy obchodního cestujícího budou řešeny od 20 měst až po 25 tisíc měst. V kapitole s experimenty jsem zjistil nejvhodnější nastavení všech parametrů v programu a řádně otestoval jejich přínos. V další části kapitoly s experimenty jsem zjistil jakých výsledků dosahují genetické algoritmy. V poslední části jsem porovnal vývoj hodnoty fitness různých variant genetických algoritmů a různých variant operátorů křížení, také jsem porovnal časovou náročnost. Navrhnul jsem další možná vylepšení ať už lokálních prohledávacích algoritmů či jiného přístupu k řešení TSP.
|
|
|
Webová aplikace pro tvorbu profilu kybernetické bezpečnosti
Stejskal, Michal ; Sikora, Marek (oponent) ; Dzurenda, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací optimalizačního programu určeného pro nalezení nejvýhodnějších kombinací kurzů. Cílem práce bylo seznámit se s Evropským rámcem dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti (ECSF), optimalizačními algoritmy a projektem Cybersecurity Skills Alliance – A New Vision for Europe (REWIRE). Práce taktéž zahrnuje webový vývoj a práci s databází. Program je vyvinut v programovacích jazycích Python, PHP a JavaScript. Kritickými požadavky na funkci programu byla optimálnost řešení a doba ve které je řešení nalezeno. Program je spojený s webovým rozhraním, kde je možné vyhledávat optimální kombinace na základě vstupních podmínek.
|
|
|
Optimalizace průřezu a vyztužení střešního vazníku
Odvárka, Miroslav ; Šimůnek, Petr (oponent) ; Laníková, Ivana (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na optimalizaci tvaru průřezu železobetonového vazníku. Byl vytvořený optimalizační algoritmus v programu Microsoft Office Excel, který optimalizuje tvar a vyztužení železobetonového vazníku, tak aby vazník byl co nejlevnější a zároveň vyhověl na mezní stav únosnosti a mezní stav použitelnosti – průhyb. Algoritmus využívá nástroj Řešitel, který je doplňkem programu Microsoft Office Excel. Byly vytvořeny dvě varianty vazníku. Jedna má tvar příčného řezu vazníku navrženým podle empirických vztahů a druhá obsahuje optimalizovaný tvar příčného řezu pomocí vytvořeného algoritmu. Vnitřní síly vazníku byly zjištěny pomocí programu Scia Engineer. Obě varianty byly staticky posouzeny. Při srovnání variant se prokázalo, že při optimalizaci tvaru příčného řezu je možné ušetřit značnou část nákladů na materiál.
|
|
|
Algoritmus s pravděpodobnostním směrovým vektorem
Pohl, Jan ; Pokorný, Miroslav (oponent) ; Matoušek, Radomil (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Disertační práce prezentuje navržený algoritmus s pravděpodobnostním směrovým vektorem. Tento algoritmus ve své základní formě spadá do kategorie algoritmů stochastických. Pro svoji práci využívá statisticky ovlivněné perturbace jedince stavovým prostorem. Dále práce pojednává o rozšíření základní myšlenky do podoby rojové formy algoritmu. Přínosem této modifikace je zavedení stochastické kooperace. Jedinci kooperují s nejlepším jedincem pouze na úrovni pravděpodobnosti a nejsou jí řízeni přímo. V práci jsou dále použity statistické testy pro srovnání výsledků navrženého algoritmu s podobně pracujícími algoritmy Simulované žíhání a SOMA. Kromě vybraných testovacích funkcí jsou zde uvedeny další experimentální použití navržených algoritmů. Práce je uzavřena kapitolou, která hledá obecně použitelné nastavení řídicích parametrů jednotlivých algoritmů.
|
|
|
Detekce QRS založená na počítání průchodů nulou
Hanus, Rostislav ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá detekcí QRS komplexu pomocí průchodů nulovou hladinou za segment. Detekce QRS komplexu je důležitou součástí analýzy EKG signálu. Od určení polohy bodu R vlny se odvíjí detekce ostatních vln a intervalů potřebných pro diagnostiku srdce. Tato metoda je velmi účinná i pro silně zašuměné signály. Realizace metody je v programu Matlab a úspěšnost detekce je testována na databázích CSE a MIT-BIH. Součástí je optimalizační algoritmus pro volitelné hodnoty detektoru.
|
|
|
Optimalizace vibračního mikrogenerátoru.
Kurfűrst, Jiří ; Hadaš, Zdeněk (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato práce ukazuje jakým způsobem je možné vyrábět nízkou energii potřebnou pro napájení senzorů. Tyto generátory jsou použity jako lokální zdroje pracující na vibračním principu. K získání potřebné energie je využito mechanických vibrací, jež se vyskytují v pohybujících se strojích, v přírodě a pod. Dále demonstruje fyzikální principy a analýzy. Práce je směřována k řešení mechatronického obvodu, konkrétně mikrogenerátoru. Mechatronický obvod se skládá z elektrické části a mechanické části, kde společné řešení soustavy rovnic vede k správnému návrhu řešení. Uvedené analýzy jsou důležité pro využití optimalizačních metod umělé inteligence. Optimalizační metody jsou použity na optimální řešení návrhu mikrogenerátoru. Pro zjištění dynamičnosti soustavy byl využit program Simulink (součást MATLABu), generátor je řešen pro f = 17Hz se zrychlením yam = 0,1g [ms-2]. Pro optimalizaci byl zvolen optimalizační algoritmus SOMA – Všichni k jednomu.
|
host ::
RSS.